[FINAL]

[NAPOJENÍ..]

V počáteční fázi jsem uvažovala s umístěním spojení na Štvanici do jednoho z pilířů muzea Vltavy, jeho tématem by byly povodně a postupným sestupováním/stoupáním by byly pozorovatelné výšky hladiny v jednotlivých letech a bylo by možné průhledem zjistit rozsah území, které bylo zatopeno.
Tenká linka mostovky, probíhající přes Štvanici, měla být tím co zbylé mosty nejsou...měla být spojením, které protíná ostrov, ale dále ho nedělí...jen volně probíhá nad hlavami chodců.
Ale zpětně mám pocit, že spojení se Štvanicí v pilíři tak trochu "zazdívá" to čím lávka má být hlavně. Má být spojením.

Proto bude lepší Štvanici s lávkou propojit viditelněji a možná příjemněji. Venkovní rampou. Důležité ale je, aby byla co nejsubtilnější.

Pro připomenutí Komunikace v pilíři...

A zvažovaná varianta s rampou...

Bubenské nábřeží spojí s mostem schodiště...veřejný prostor...k odpočinku, četbě, "zašívání"...k pobytu u řeky.



Plus dopřesnění materiálů a hledání tvarů průchodů...

[MATERIÁLY...]

Konstrukce lávky...z různých variant se mi zdá nejlepší řešení z laminátového profilu, u nějž bude horní pochůzná vrstva demontovatelná, z důvodu vedení instalací a jejich oprav.
Zvažuju ale, jestli není lepší udělat lávku z odlišného materiálu, tak aby byla podtržena myšlenka spojnice a muzea... Možná pororošt a ocelové nosníky...

Dále jsem řešila ukončení pilíře u základu. S tím, že nakonec změním keson. Na kombinaci kesonu a pilot. Zdá se mi vhodnější, když betonový základ navazuje na tvar pilíře nad ním...

Ještě jsem zvažovala, jestli by nebylo vhodnější odebrat jeden pilíř na straně Holešovic,
ale myslím, že potom se už systém rozpadá...

[ROZPRACOVÁNÍ...]

ŘEŠENÍ INTERIERU

Jednotlivé pilíře budou rozděleny na zážitkové a galerijní. Do zážitkových může procházející vstoupit. Do galerijních může nahléhnout...
Galerijní pilíře jsou multifunkční prostory, určené k občasnému pronájmu pro jiné expozice.
Pilíře nesou jména podle cesty po Vltavě...a tématiku podle Smetanovy Mé vlasti...

Konstrukční řešení pilíře: základ betonový keson, "kostra" ocelové horizontální a vertikální kruhové profily.

Tepelná izolace průsvitná wacotech. Pohledová vnější a vnitřní vrstva průsvitný laminát.

 Příklad pilíře s funkcí komunikace na Štvanici. Ostatní doplním...

Fotky modelu 1:500

[MODEL...FORMA...]

Formu nakonec určila výhodnost z hledisky hydrodynamiky...půdorysný tvar kapky se zaoblením ostrého konce. Polohu v rámci Vltavy ovlivnila konzultace na Povodí Vltavy, zjištění, že Rohanský ostrov bude posunut ještě více směrem na východ, a doporučení na omezení močtu pilířů.
Pilířů bude osm, s vzájemnou osovou vzdáleností 25m. Přes ostrov bude lávka probíhat pouze jako stuha, s tím, že bude v polovině vzdálenosti podepřena stěnovou podporou, aby mohl být zachován co nejsubtilnější profil lávky.

Přikládám varianty polohy lávky, vůči pilířům. S tím, že jako nejvhodnější se mi jeví varianta c.

Model...terén je z překližky tloušťky 3mm, voda frézované plexisklo, nejspíše černé barvy.
Most na 3d tiskárně..tisk je už rezervovaný!
Jako vhodnější se mi zdá model o rozměrech 1600x200 než 1600x25, z hlediska proporci.
A to i s tím, že most na užším modelu budu muset nepatrně pootočit...

[FORMA]

Nejvhodnějším tvarem z hlediska hydrodynamiky je kapka...

Kapka svojí asymetrií a ostrým úhlem tvoří spíš bariéru...hradbu.

Ovál a elipsa jsou dalšímy průřezy k prověření...

Prověřování elipsového průřezu. Elipsa se bude postupně v měřítku zmenšovat...jen v modelu forma vlastně nebyla úplně proveditelná...to mě přivedlo k postupnému kopírování a zmenšování průřezů...vlastně k principu konstrukce...

Hledala jsem pravidlo, kterému bych řazení pilířů, jejich funkci a polohu podřídila...

Prověřovala jsem různá natočení pilířů, zkousěla výškově členit pilíře, podle hloubky hladiny u příslušného pilíře, tak aby jejich spojnice vyjadřovala amplitudu terénu v místě mostu.

Ale většinou to přinášelo ještě větší chaos a nečitelnost.

Postupně přicházím k formě, která bude v zásadě u všech pilířů stejná, jen se přizpůsobí funkci daného pilíře. Funkce budou vycházet z možností lokality a tím budou povídat příběh o Vltavě.

Pilíře budou z laminátu....a večer když se rozsvítí....

[...KONCEPT!]

Vrátila jsem se na začátek a znovu hledala.
Vltava je velkým fenoménem, neodmyslitelně k Praze patřícím.
A vlastně nejen k Praze... co o ní vlastně vím?? Hmmmm....
Muzeum Vltavy...existuje pro něj nějaké vhodnější místo?


TÉMA CESTY PO VLTAVĚ

SCÉNÁŘ:
Bedřich Smetana

ÚČINKUJÍCÍ:
Vltava a Štvanice

OBSAH:
Divák prochází cestou po Vltavě,
plně v režii symfonie. Začíná (končí?)
ponořením do Vltavy, pokračuje na povrchu,
přírodou a tancem, a své putování končí
ptačí perspektivou a průletem nad Vltavou.

„Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.”
                                                                                                                      Bedřich Smetana

Hledání konceptu...myšlenka postav na Vltavě. Pilíře se zvedacími lávkami. Postavy kráčející přes řeku.

Lávky by se při průjezdu větší lodě zvedaly a umožnili jí tak průjezd. Jen jaké lodě tudy vlastně jezdí...ty pro něž je dostačující závazná výška mostovky nad hladinou povodně z roku 2002...zvedací lávky asi ne...škoda?

Lávka...jako rychlá spojnice bodů A a B

Pilíře...jako náplň

Má vlast...jako princip